Výroba léčiv tradiční tibetské medicíny dnes
Výroba léčiv tradiční tibetské medicíny dnes
Dostupnost tradiční tibetské medicíny se dnes zvyšuje ve farmaceutických továrnách, které používají nové metody přípravy. Pro výrobu tibetských pilulek existují omezení. V roce 2000 se používalo 97 různých návodů, z nichž 25 bylo hrazeno státním zdravotním pojištěním.
Většina léčivých směsí se zachovala po řadu století. Principy smísení a množství různých bylin a dalších substancí v tibetském systému nejsou jasně definovány. Existují však složité metody pro zjišťování vlastností léčivých substancí. Léčivé byliny se třídí podle šesti chutí, osm vlastností a sedmnáct účinků. Bohužel, přesné principy smísení léčiv se mnohdy již ztratily. Obrazek
Léčivé byliny podle tradiční tibetské medicíny mohou mít šest chutí: sladká, kyselá, slaná, hořká, ostrá a svíravá. Dále mohou mít osm vlastností: těžká, jemná, chladná, měkká, lehká, hrubá a ostrá. Konečně mohou mít sedmnáct účinků: studený, horký, chladný, teplý, tenký, tlustý, vlhký, hrubý, těžký, lehký, pevný, pohyblivý, hrubý, ostrý, jemný, suchý a měkký.
Obecně tibetská medicína dává přednost použití kořeněných (ostrých), aromatických a teplých bylin. Tato skutečnost zřejmě souvisí s klimatickými podmínkami. Ve vysoké nadmořské výšce je obvykle chladné a větrné počasí. Teplé, kořeněné a aromatické byliny mají tyto podmínky vyrovnávat. Ajurvédská medicína používá kořeněné byliny na podporu trávicí soustavy, která má pro zdraví klíčový význam.
Většina bylin používaných v tibetské medicíně je odvozena od jejich použití v ajurvédském systému medicíny. Některé byliny jsou však zvláštností tibetské medicíny. Královskou a zázračnou bylinou TTM je Terminalia chebula, neboli myrobalám (arura) pro svoji svíravou chuť, jejíž různé části však podle tibetských lékařů v sobě obsahují všechny chuti, vlastnosti a účinky.
TTM v Číně
Tradiční tibetskou medicínu dodnes používá několik tisíc tibetských lékařů, kteří své vzdělání získali v Tibetu, Qinghai, Gansu a v Sičuanu. V deseti čínských městech jsou tibetská lékařská zařízení (školy a kliniky). Největší kliniky jsou ve Lhase a Beijingu. V Číně bylo v roce 2000 také 57 nemocnic praktikujících tradiční tibetskou medicínu a 30 farmaceutických továren na výrobu tradičních tibetských léčiv, ovšem kvalita těchto tibetských léků vyrobených v Číně je často pochybná, protože během okupace Tibetu bylo zničeno velké množství medicínských textů, zabito mnoho lékařů a TTM téměř zanikla. Nejlepší tibetští lékaři uprchli do exilu a proto nejucelenější vědomosti a dovednosti jsou udržovány v Dharamsale v institutu Mäncekhang, který má vlastní lékařskou vysokou školu a výrobnu léčiv. Také v Nepálu pracuje několik menších manufaktur na výrobu tradičních tibetských léčiv. Obrazek
Tibetská medicína, podobně jako ostatní tradiční systémy medicíny, je značně složitá a představuje úplný soubor metod pro udržení zdraví a léčení nemocí. Někteří moderní farmakologové, moderní bylináři a farmaceutičtí výrobci usilují o přípravu léčiv z některých bylin, avšak bez využití postupů a principů tradiční medicíny. Taková léčiva však nemusí mít potřebné účinky.
